FIDO z Čertova doupěte

Konečně jsem si ušetřil chvilku mezi procházkou a hlodáním kosti, abych taky napsal pár slov o tom sobotním setkání. Chtěl jsem sice počkat, až to budu moct podložit i výmluvnýma fotkama, ale protože se ke mně pořád nedostaly a čas běží, musím se obejít bez nich a přidat je sem později.

No zkrátka - v sobotu jsme všichni měli tu čest se seznámit s Irem! Přijel "k nám" do Tábora i se svýma dospělákama a všichni se na něj moc těšili, dokonce i moje Malá, ta nevěrnice! A jakmile se ten skrček objevil ve dveřích, úplně na mě zapomněla a měla oči jenom pro něj! No ale musim uznat - byl to docela fešák. Jenom byl chudák uplně nahatej, ještě nemá ani chlupy, a tak se celý klepal. Ale je taky dost možný, že to jenom hrál, protože dobře věděl, že takhle nezůstane oko suchý! Jenomže já mu na to neskočil a jal jsem se ho prozkoumat pořádným očuchnutím. No.... zkrátim to. Z toho nešťastnýho klubíčka, jak ho všichni nazvali, se vyklubal docela odvážný útočník, vůbec ze mě neměl respekt! Věšel se mi na ocas a na nohy a kousal mě do jazyka... A všichni se tomu ještě smáli! Tak jsem si řekl, že když jim to udělá radost, klidně v tom skotačení budu pokračovat. A pak, k mému překvapení, jsem se přistihl, jak se u toho bavím i já! Ir byl sice kousavá potvůrka, ale byla s ním docela sranda, to přiznávám :-) Ale dobře jsem musel ohlídat, aby netýral i toho nejrozumnějšího z nás, našeho Billa. A povedlo se, na Bilténkovi se Ir jen vyspal.

Takže sečteno a podtrženo - Ir je sice možná vejtaha, ale sranda s nim byla, takže jsem ho vzal na milost. A souhlasil jsem i s tim, že se za nim ve čtvrtek pojedeme zase podívat. Tak jsem zvědav :-)

PS: Ty fotky dodám!